Nordic walking trasy v Kroměříži

Autor: Petr Gremlica | Čtvrtek 30.7.2015 Tipy na výlety

Chůze je přirozený pohyb, který prospívá vašemu tělu. Je pohybovou aktivitou, díky které si posílíme srdce, plíce, zlepšíme si kondici. Spalujeme cukr, takže klesá nebezpečí onemocnění cukrovkou. Chůze je svalová aktivita podporující tvorbu “dobrého cholesterolu”, čímž bráníme kornatění tepen. S každým krokem posilujeme lýtkové svaly. Je to zároveň výborný balzám na duši.

Umíte správně chodit?

Nejdříve došlápněte na patu a postupně přenášejte těžiště k špičce. Odlehčíme patu, následně odpoutáme celé chodidlo od podložky a odrážíme se špičkou. Řídící článek při chůzi je palec nohy. Směřujeme krok až na jeho konec, přičemž stahujeme hýžďové svaly. Chůze je účinnější s měkčími botami. Boty si kupujte odpoledne.

Když chceme pohyb zvýraznit, používáme hole nordic walikng.

A jaký je přínos hůlek na nordic walking?

Zapojujeme 90 % svalů celého těla, zvyšujeme tělesnou spotřebu kalorií díky pohybu s holemi o 20 % ve srovnání s normální chůzí. Zlepšujeme si pohyblivost páteře, a to vede k uvolnění napětí krčních, ramenních a mezilopatkových svalů. Díky holím je menší zátěž na klouby a lepší stabilita. Chůze s holemi je vhodný prostředek při snižování nadváhy a dobrá volba při onemocnění osteoporózou (řídnutím kostí) nebo artrózou (zánik chrupavky).

Hole dodávají našemu pohybu jistotu na hladkém a klouzavém povrchu. Chůze s holemi je také jedna z možností, jak předcházet onemocnění srdečního a dýchacího ústrojí. Aktivuje metabolismus, snižuje obsah tuku a cukru v krevním oběhu. Po domluvě s lékařem se doporučuje při rehabilitacích a u řady onemocnění pohybového aparátu nebo poúrazových stavů.

Proč to nevyzkoušet v krásném prostředí podzámecké zahrady v Kroměříži?

I. malá trasa

• Chrámek přátelství - Limnigraf - Břízový pavilon a busta - Stříbrný most - Smutná alej.
• Délka trasy: 0,9 km / časová náročnost: do 30 minut
• 1 - 2 - 3 - 6 - 7

II. standardní trasa

• Chrámek přátelství - Limnigraf - Břízový pavilon a busta - Tis - Maxmiliánova kolonáda - Stříbrný most - Smutná alej
• Délka trasy: 1,5 km / časová náročnost: cca 45 minut
• 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7

III. dlouhá trasa

• Chrámek přátelství - Limnigraf - Břízový pavilon a busta - Tis - Stůl Maxe Švabinského - Obelisk - Katalpa - Divoký rybník - Paví dvůr - Stříbrný most - Smutná alej
• Délka trasy: 2,8 km / časová náročnost: cca 75 minut
• 1 - 2 - 3 - 4 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 6 - 7

Chráme přátelství:

Stavba inspirovaná vzhledem antického Sibylina chrámu v italské Tivoli původně stávala na ostrůvku v umělém vodním kanálu. Patřila mezi atrakce sentimentální zahrady z přelomu 18. a 19. století. Později byla vodní plocha zasypána a ten se ocitl uprostřed travnaté plochy. Základ objektu tvoří šest pískovcových sloupů s iónskými hlavicemi nesoucích sloupů.

Limnigraf:

Řeka Morava pramení pod Kralickým Sněžníkem a po 354 km se vlévá do Dunaje. Objekt na jejím břehu se nazývá limnograf a ukrývá přístroje zapisující stav (výšku) vodní hladiny řeky a jeho průběh.

Břízový pavilon a busta:

Pavilon obohatil Podzámeckou zahradu v 60. letech 19. století. Původně byly všechny jeho části vyzdobeny ornamenty z bělostných březových větví. Nedaleko stojí bronzová busta z roku 1863 a zachycuje zakladatele krajinářského parku kardinála M. J Sommerau-Beckha.

Tis:

Tis červený je nejstarší dřevinou rostoucí v zahradě. Dle obvodu kmene se jeho stáří odhaduje přes 300 let. Přestože je tis naší domácí dřevinou, ve volné přírodě se s ním už setkáte jen velmi vzácně. Vzhledem k pomalému růstu a velmi cennému dřevu byl na většině místech vykácen.

Maxmiliánova kolonáda:

Tato stavba byla dokončena v roce 1846 dle projektu A. Archeho. Šest sloupů s iónskými hlavicemi nese kladí s nápisem “MAXIMILIAN JOSEPH. MDCCCXLVI” a nad ním je vsazen erb stavebníka arcibiskupa Sommerau-Beckha. Stavbě se říká také Pompejská kolonáda, protože v druhé polovině 19. století zde byly vystaveny busty, jejichž část pocházela přímo z vykopávek města Pompeje. Skupina platanů před kolonádou patří k největším a také nejkrásnějším v naší republice. Byla zde vysazena před 170 lety a stromy dnes dosahují výšky přes 40 m.

Stříbrný most:

Most dokončený v roce 1845 podle návrhu A. Archeho dostal své jméno dle litinového zábradlí zdobeného bohatým rostlinným ornamentem. Bylo vyrobeno v arcibiskupských železárnách ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Smutná alej:

Tato stará alej ukrývá řadu zajímavostí. Odpočívadlo ve tvaru deštníku tvořila již součást sentimentální zahradní úpravy. V té době ji obklopovalo bludiště tvořené tvarovanými keři. Římská fontána byla vybudována až dle projektu A. Archeho ve 30. letech 19. století. Na dříku jsou ještě dnes patrny úchyty po písmenech jména zakladatele krajinářského parku “MAXMILIAN JOSEPH”. Z aleje se otevírá pohled na budovu zámku přes hladinu Chotkova rybníka. Nese jméno svého zakladatele arcibiskupa F. M. Chotka, který jej nechal vybudovat na místě původního vodního kanálu také dle projektu A. Archeho.

Stůl Maxe Švabinského:

Odpočívadlo v podobě kamenného stolu zde bylo umístěno v druhé polovině 19. století. Toto místo si velice oblíbil kroměřížský rodák Max Švabinský, jeden z nejvýznamnějších českých umělců 20. století a zakladatel moderní české grafiky.

Obelisk:

V zahradě se dnes nachází dvojice obelisků.Mohlo by se jednat o obelicky zachycené již ve vyobrazení zahrady z konce 17. století. S jistotou lze tvrdit, že byly součástí v její vrcholné barokní fázi, o čemž svědčí znak kardinála W. H. Schrattenbacha (biskupem 1711-1738) na podstavci obelisku.

Katalpa:

Zdejší katapla trubačovitá je oblíbená pro svůj bizarně zkroucený kmen. Rukopis neznámého autora z prvních desetiletí 20. století píše: “v louce roste zajímavý exemplář jejímž celým kmenem uvnitř prorůstá střemcha, jejíž semeno zanesené kdysi do koruny katalpy zdárně se ujalo a zapustilo kořeny…” Kmen katalpy zasazené v druhé polovině 19. století pravděpodobně neunesl tíhu rychle rostoucího keře a sklonil se k zemi.

Divoký rybník:

Vodní plocha se zde nacházela již před založením parku a sloužila k odvodnění okolních pastvin nazvaných Hořenuše. Při budování parku ve 40. letech 19. století byl rybník upraven pro lov vodních ptáků. V druhé polovině 19. století byl doplněn ostrovem se stavbičkou ve východním stylu a přístavištěm pro loďky.

Paví dvůr:

Původně bylo v tomto místě, okolo roku 1795, postaveno selské stavení tvořící součást sentimentální úpravy zahrady. Plnilo funkci malého statku s dobytkem, drůbeží a ovocným sadem určeného k odpočinku a občerstvení hostů zahrady. Současnou podobu, inspirovanou švýcarskými hrazděnými domky, získala stavba na konci 19. století.

 

Zdroj: Centrum pro seniory Zachar