Lichtenštejnský seminář
Barokní budova z konce 17. století v Jánské ulici, kde piaristé po dvě století vychovávali chlapce zpěváky z nadace biskupa Lichtenštejna.
Historické budovy
Co vidět
Vydejte se na Kroměřížsko za svědky zapomenuté minulosti
Kroměříž je díky bohaté historii, unikátním památkám i charakteristickému geniu loci nazývána Hanáckými Athénami. Seznam budov náležících do Městské památkové rezervace Kroměříž.
71 míst
Maxmiliánova kašna
Klasicistní budova s kašnou z roku 1838, součást Maxmiliánova vodovodu, který přiváděl do města vodu z pramenů na svahu Barbořiny. Říká se jí také Maxova vodárna.
Městské hradby
Zbytky středověkého opevnění, které sevřelo historické jádro Kroměříže. Delší souvislý úsek zůstal na jihu centra mezi Riegrovým a Husovým náměstím.
Minikátorský dům
Šenkovní dům na Velkém náměstí, kde žil a v roce 1693 zemřel skladatel a trumpetista biskupského dvora Pavel Josef Vejvanovský.
Mlýnská brána
Jediná dochovaná ze tří městských bran Kroměříže. Stojí na Sněmovním náměstí u zámku a spolu s gardistkou byla sídlem arcibiskupské gardy.
Mühlmannův dům
Dům sladovnické rodiny Mühlmannů ve Vodní ulici. V jeho sále se od poloviny 19. století hrálo divadlo a promítalo i první kroměřížské kino.
Nábělkův dům
Secesní dům z roku 1911, který si postavil gymnaziální profesor, fyzik a astronom František Nábělek. V Rotundě Květné zahrady předvedl Foucaultův pokus.
Nádraží, vlaková stanice Kroměříž
Kroměřížské nádraží vzniklo v roce 1880 spolu s místní dráhou do Hulína, kterou postavila kroměřížská akciová společnost.
Nemocnice Milosrdných sester
Budova dnešní nemocnice následné a paliativní péče vznikla v letech 1843–1845 jako klášter Milosrdných sester v bývalém hradebním příkopu na Malém Valu.
Nový zámek a hrobka Friessů Zborovice
Pseudorenesanční vila rodu Friessů od vídeňských architektů Fellner & Helmer, s krajinářským parkem a rodinnou hrobkou s kupolí. Dnes se v ní konají akce a nabízí ubytování.
Ohradní (separační zeď)
Zbytek zdi z doby kolem roku 1680, která oddělovala židovské ghetto od křesťanského města. Ve výklencích bývaly obrazy ze života Panny Marie.
Prinzhaus
Dům na Malém Valu dal postavit kardinál Fürstenberg. Jméno má po korunním princi Rudolfovi, který tu bydlel při setkání císaře s carem v roce 1885.
Proboštství
Barokní budova s mansardovou střechou na Stojanově náměstí, kde sídlili kroměřížští proboštové. Se starou zdí a štěpnicí tvoří jeden z nejpůvabnějších koutů města.
Radnice Kroměříž
Renesanční radnice z let 1553–1561 se čtyřicetimetrovou věží a dvojitými hodinami je sídlem vedení města a městského úřadu na Velkém náměstí.
Rožní dům proti radnici
Rohový dům naproti radnici býval hostincem pro cizince a drobnou šlechtu. Později tu byla pošta a od roku 1903 lékárna U anděla strážce.
Rožní dům proti zámku
Rohový dům naproti zámku s renesančními okny a barokním portálem. Biskup v něm zřídil svou účtárnu, proto se mu říkalo Renthaus.
Rypkův dům
Řemeslnický dům ve Vodní ulici, kde se v roce 1886 narodil orientalista Jan Rypka, znalec perské a turecké literatury.
Šenkovní dům U zlatého stromu
Renesanční měšťanský dům na Velkém náměstí. Za říšského sněmu 1848 tu bydlel ministr Alexandr Bach, v roce 1865 Miroslav Tyrš.
Sklepy pod Arcibiskupským zámkem
Historické vinné sklepy v podzemí Arcibiskupského zámku, kde se po staletí vyrábí mešní víno. Od září 2026 jsou kvůli rekonstrukci zavřené, vinotéka u vstupu funguje dál.
Stará kroměřížská lázeň
Dům ve Ztracené ulici, kde odedávna fungovala veřejná lázeň. V 17. století tu působili lazebníci a městský chirurg Jan Jiří Gruber.
Švabinského rodný dům
Dům v Jánské ulici, kde se 17. září 1873 narodil malíř a grafik Max Švabinský. Po generace v něm bývaly mydlářské dílny.
Thonetova vila Koryčany
Secesní vila továrníka Alfreda Thoneta podle návrhu vídeňských architektů Fellner & Helmer, s monumentálním dřevěným schodištěm a barevným skleněným stropem. Patří městu, čeká na obnovu a otevírá se jen při akcích.
Trtinovský dům
Dům na Riegrově náměstí s várečným právem nese jméno měšťana Jana Trtiny. Město v něm zřídilo kasárny, později tu byla škola.
Vrchnostenská sýpka
Mohutná barokní sýpka na rohu ulic Generála Svobody a Smetanovy, dokončená roku 1724 za kardinála Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu.