Loutnový recitál Jana Čižmáře

Loutna, bezesporu nejoblíbenější nástroj měšťanstva a šlechty v Evropě 16. a 17. století, zanechala výrazné stopy i v Praze za vlády císaře Rudolfa II. Rukopis loutnových tabulatur známý pod názvem Codex Jacobides patrně sepsal hudebně nadaný student pražské univerzity počátkem 17. století. Najdeme v něm zápisy dobových tanců, intabulace písní a vokálních vícehlasů; skladbičky německé, anglické, francouzské, italské i polské. Velkou zajímavostí jsou intabulace vokálních villanell Jacoba Regnarta, působícího na dvoře Rudolfa II. Tyto původně německé písně si našly cestu z císařského dvora mezi lid, kde si pak – s českými texty – žily vlastním životem. Kromě nich tu najdeme díla Michaela Praetoria, Johna Dowlanda či Jeana Plansona. Díky Jiřímu Tichotovi, jeho muzikologické práci na rukopise a úpravě některých skladeb pro Spirituál Kvintet (Písničky z roku raz dva) si v českém prostředí některé z těch písní žijí vlastním životem dodnes. Jan Čižmář studoval loutnu v Londýně a Haagu u skutečných mistrů (N. North, J. Held, J. Lindberg, M. Fentross, Ch. Pluhar) a dnes je ve světě vyhledávaným sólistou i komorním hráčem.

Loutnová hudba, která za Rudolfa II. zněla v pražských ulicích, krčmách i na univerzitě.