Autor: Mgr. Petr Pálka, Muzeum Kroměřížska | Pondělí 19.10.2015 Historie
V době vypuknutí husitské revoluce roku 1419 byla biskupská Kroměříž opěrným bodem rozhodného stoupence světského panování církve a katolické víry, odpůrce Jana Husa, husitství, bojovného nepřítele kališníků olomouckého biskupa Jana Železného
Historie Kroměříže: 3. díl - Doba Husitská i protireformní
Za něho mělo viklefovsko-husitské učení jen malou šanci, aby se ve městě prosadilo, i když ještě rok předtím je zde zaznamenána husitská fara. A německý učenec a později brněnský starosta Christian d´Elvert napsal roku 1826 romanticky: „když kolem něj jednoho dne uprostřed biskupské Kroměříže se svistem proletěla jemu určená kulka, nasadil si ocelovou zbroj. Muž a oř zcela zahaleni v kovu…“
Když na jaře 1423 přišla první výprava východočeských husitů na Moravu pomoci vůdci zdejších kališníků Janu Tovačovskému z Cimburka, byla Kroměříž obležena a u města došlo v červnu k bitvě, v níž husité pod vedení Diviše Bořka z Miletínka porazili biskupovy oddíly. Město se jim den nato vzdalo, což zapříčinilo zánik zdejší komendy řádu johanitů. Kališníci město sice brzy zase ztratili, avšak johanité se do něj už nevrátili.
Kroměříž se dostala do kališnických rukou zase až v září 1432, kdy ji obsadili Tovačovského stoupenci Smil z Moravan s bratry. Jejich vztah k městu byl právně upraven listinou zpečetěnou pěti bratry z Moravan v Kroměříži 18. listopadu 1436, kterou jim císař Zikmund Lucemburský a rakouské kníže Albrecht Habsburský dali zámek a město Kroměříž do zástavy za 3 500 kop grošů českých. Za bratrů z Moravan se v Kroměříži rozmohlo přijímání podobojí, v roce 1450 se zde připomíná utrakvistická škola na niž chodil Ctibor Tovačovský z Cimburka, budoucí moravský zemský hejtman, věrný stoupenec husitství a krále Jiříka z Poděbrad.
Kroměříž se stala biskupským statkem zase až roku 1455, kdy k výplatě Kroměříže z husitských rukou, protože je tam udržováno kacířství, vyzval krále Ladislava Pohrobka v září 1455 dokonce papež Kalixt III. Město však i poté přecházelo zástavami z ruky do ruky. Uherský král Matyáš Korvín, coby český král vládnoucí na Moravě, dokonce biskupu Tasovi Černohorskému z Boskovic roku 1481 zámek i město Kroměříž odňal a daroval uherským katolickým pánům Emerichovi a Štěpánovi Zápolským. Biskup byl odkázán do role podřízeného a služebníka a ani neprotestoval.
Proti vůli olomoucké kapituly se stal roku 1497 olomouckým biskupem Stanislav Thurzo z vlivného a bohatého uherského rodu, kterému půjčil polovinu peněz na vyplacení města Kroměříže a panství ze zástavy otec, druhou polovinu, přes 8 000 zlatých, získal díky podpoře českého a uherského krále Vladislava Jagellonského a moravské stavovské obce. Zpočátku s nedůvěrou přijímaný biskup se stal za své třiačtyřicetileté vlády požehnáním pro diecézi, kterou konsolidoval po náboženské i hospodářské stránce, i pro Kroměříž, jejíž rezidenční funkci převzal v době zástavních pánů Vyškov.
Stanislav Thurzo zde prvně pobýval v dubnu 1499, k vykoupení města došlo rok nato a bezprostředně poté začal být zdejší biskupský zámek obnovován a přestavován v duchu přechodu od pozdní gotiky k renesanci.
Tato přechodová fáze je dobře patrná ve spojení pozdně gotického portálu v průčelí věže zámku zbudované za biskupa Stanislava Thurza s renesančně provedeným nápisem připomínajícím biskupovu stavební zásluhu a goticko-renesančními kamennými bloky se znakovými reliéfy - znakem biskupa Thurza a štítem se znaky zemí krále Vladislava Jagellonského nad římsou tohoto zámeckého vstupního portálu.
S biskupem Thurzem spojujeme i počátek pevně organizovaného řemeslného života v Kroměříži, neboť on udělil nejstarší dochované cechovní stanovy v létě 1537 místním řezníkům.
Vzestup Kroměříže pokračoval i za Thurzova humanistického následovníka, jeho někdejšího sekretáře a budovatele rybníků na majetcích biskupství Jan Skály z Doubravky autora dobově i do angličtiny a polštiny přeložené studie o rybnikářství a rovněž Historie českého království vytištěné roku 1552. Biskup příštího roku v Kroměříži zemřel.
Za biskupa Stanislava Pavlovského (1579-1598) došlo na nákladnou opravu zámku, chrámu sv. Mořice a dalších staveb ve městě.
Kroměřížská biskupská rezidence už byla pevně ukotveným centrem biskupských statků i manského zřízení představovaného manským sněmem a soudem.
Biskup Pavlovský prosadil na zemském sněmu roku 1582 usnesení, které ukazuje jeho faktickou moc. Kdo by chtěl v budoucnu vést spor s manem, dvořanem, poddaným či úředníkem biskupa nebo by potřeboval jeho svědectví, musí se obrátit na manský soud v Kroměříži.
Pavlovského dvůr zde tvořilo na sto dvořanů - skladatelů, vzdělanců, hudebníků, literátů, kteří byli v pohybu, načas se k němu přimkli a brzy třeba odešli. Biskup byl původem Slezan a zastupoval zájmy Habsburků v Polsku, za tyto diplomatické služby získal od císaře Rudolfa II. pro olomoucké biskupy právo užívání knížecího titulu.
Po nezdaru habsburské strany v Polsku uprchli mnozí její stoupenci na Moravu. Tak se do Kroměříže na zdejší dvůr dostal roku 1590 historik Moravy Bartoloměj Paprocký z Hlohol, autor genealogicko-historického díla Zrcadla slavného Markrabství Moravského napsaného na biskupův popud, v němž se nám dochovalo prakticky první reálné zobrazení Kroměříže z roku 1592 dřevořezače a kreslíře Jana Willenbergera, rovněž placeného biskupem. Dominantou dřevořezu je samozřejmě zámek, mohutný dvoupatrový čtyřkřídlý objekt s nárožními věžemi a vysokou hranolovou věží v průčelí, na vedutě vidíme všechny městské brány a kostely, měšťanské domy na náměstí s výstavnou radnicí.
Do kroměřížského zámku investoval biskup Pavlovský hodně peněz a Willenbergova kresba je velmi cenná proto, že se touto goticko-renesanční podobou zámku i města už nikde nikdy nesetkáme.
Další díly seriálu dějin a historie Kroměříže:
Hotel a hostel U Zlatého kohouta
Ubytování na 2 noci pro 2 osoby se snídaní v pokoji standard.
Hotel Octárna
Vychutnejte si tři dny odpočinku v Oáze klidu v srdci Kroměříže.
English
