Rozhovor s organizátorem Percussion Show - Petrem Žůrkem

Autor: Petr Gremlica | Středa 20.5.2015 Zajímavé akce Video

Zdravím Petře, můžeš nám, prosím, na úvod říci něco o sobě pro ty, kteří tě neznají?

Již řadu je mým stálým působištěm ZUŠ Kroměříž, kde vedu oddělení bicích nástrojů. Od roku 2012 jsem členem skupiny Adam Pavlík Band, která na koncertech doprovází Věru Špinarovou. Od roku 2013 funguje moje srdcová kapela Event Jazz Trio, ve které se mnou hrají skvělí akordeonista a pianista Vojta Szabó a zpěvák a kontrabasista Roland Hamaj. Spoluorganizaci Percussion Show se věnuji od roku 2009 od roku 2012 funguje akce zcela pod mým vedením.

Jak často hraješ?

Co se týká vlastních koncertů a vystoupení, průměr je někde kolem stovky za rok, ale poslední dva roky koncertů stále přibývá. To je sice dobře, ale každý muzikant ví, že i když se hodně hraje, je potřeba cvičit. Ve zkušebně prostě cvičíš trochu jiné věci, než když hraješ na koncertech. To se mi díky mému časovému vytížení daří dost málo, ale na prázdniny už jsem si naplánoval cestu na týdenní bubenický workshop. Tam se moc těším, protože rád poznávám nové lidi a styly hraní.

Co je na bubnování tak super?

V neděli jsem se vrátil z celostátní soutěže ZUŠ ve hře na bicí nástroje. Specifický zvuk každého z mnoha bicích nástrojů a osobitost každého jednotlivého bubeníka vytvořili z té soutěže nekonečnou škálu rytmů, barev a nálad. Bavila mě ta pestrost zvuků a hlavně svoboda, kterou u některých nástrojů postrádám. Ano na bicích mám rád svobodu a možnost barevně dotvářet hru ostatních spoluhráčů. Proto mě asi taky v poslední době hodně baví jazz a swing. Nesnáším, když se na bicí mlátí!

Jak těžké je se naučit bubnovat? Řekl bys, že je to jednoduchý hudební nástroj?

Bicí jsou osobitý nástroj a pokud si k nim člověk najde správnou cestu, tak můžou být i jednoduché. Mnoho mých žáků a lidí, které jsem učil, si myslí, že je lehčí naučit se třeba na bicí soupravu než na housle.

Důležitá jsou tři slova Talent, Motivace a Dřina.

Kdo nemá alespoň trochu talentu může dřít deset hodin denně a nikdy to nebude úplně ono. Kdo talentovaný je, ale cvičí bez motivace, nikdy u hraní nevydrží. A znám taky pár talentovaných muzikantů, kteří cvičení nikdy moc nedali a mohli dnes být úplně jinde. Tyto tři vlastnosti nemusí být vždy v rovnováze. Někdy je potřeba víc zabrat fyzicky a nadřít třeba nějaký těžký part. Jindy je zas zapotřebí popustit uzdu fantazii a nechat rozvinout talent. A na některých koncertech je motivací skvělé publikum, kapela nebo sólista, důležitost koncertu, jindy zase peníze.

Mě osobně baví hraní s různými kapelami a orchestry různých stylů a žánrů. Je v tom jistá výzva a rozmanitost ... já prostě nemám rád stereotyp.

Co bys poradil mladým lidem, kteří by chtěli začít hrát na bicí?

Aby si našli učitele. Také jsem ze začátku učitele odmítal. Ale není nad to, když vás někdo vede a kontroluje. To je ta nejlepší cesta hlavně v začátcích, kdy se utváří správné návyky držení paliček a technika hry rukou a nohou. Je samozřejmě dobré mít i více učitelů a od každého si vzít něco. Dnes už se dá spousta lekcí najít na Youtube, ale začátky je určitě dobré mít pod dohledem učitele.

Z Percussion Show je tedy jeden velký koncert bubnování?

Jak už název napovídá, jde o bubenickou show. Je opravdu těžké zaujmout dvouhodinovým programem, založeným na bicích a neopakovat se. Ale i v tom je právě krása bicích. Jejich využití se promítá napříč žánry a barev bicích nástrojů je nespočet. Hlavní myšlenkou Percussion Show je bavit se společně na podiu a tím i publikum v sále. Jde o jedinečné spojení bubeníků a muzikantů různého věku a stylového zaměření v jeden den na jednom místě.

Jak dlouho už organizuješ tuto akci? Má i delší historii? Letos vidím, že už XXI ročník.

Historie Percussion Show se datuje do roku 1993, kdy na popud studentů Konzervatoře vznikl spontánní koncert žáků ZUŠ a Konzervatoře pod vedením učitele Tomáše Fábryho. Akce pak pravidelně rozeznívala centrum Kroměříže a získávala na prestiži. Já osobně jsem akci vnímal od jejího druhého ročníku a v dalších letech jsem na PS často vystupoval s různými soubory i sólově. Od roku 2009 se věnuji organizaci naplno a po odchodu zakladatele Tomáše Fábryho na odpočinek dělám kompletní přípravu akce de facto sám. V týmu v den „D“ je pak dalších asi 8 lidí, kteří mi pomáhají s organizací koncertu.

Kdo jsou letošní taháky Percussion Show? Můžeš nám k nim něco říct?

Letošní ročník bude mít za úkol především bavit. Kromě nejlepších dětí z regionálních ZUŠ a Konzervatoře P.J. Vejvanovského vystoupí i dva hosté. Prvním bude uznávaný percusionista Tokhi, který přiveze i svou Groove Army. Tito bubeníci mimo jiné patřili k oficiálnímu programu letošního mistrovství světa v hokeji v Praze a doprovázeli naše hokejisty při cestách z hotelu do 02 Areny.

Dalším hostem bude mladý a nadaný multiinstrumentalista Endy Moon, kterého kroměřížáci znají spíše jako baskytaristu a zpěváka skupiny Reflexy. Endy přiveze hvězdnou sestavu muzikantů a předvede svou vlastní tvorbu. Představí se i jako bubeník. Program bude opravdu bohatý a chystám i pár překvapení, na která se opravdu těším...na pódiu se letos setká přes 50 bubeníků.

Kde vidíš tuto akci za pár let - už máš nějaké nástupce, kteří pomůžou s organizací?

Už vloni jsem říkal, že končím :) Akce už je natolik velká, že pro jednoho člověka je to půl roku intenzivní práce. Navíc mě stále více zaměstnává učení a koncerty, které jsou pro mě prioritou, stejně jako můj osobní život.

Rád věci dělám pořádně. Chci mít z organizace koncertu radost a ne být ve stresu, jestli všechno stihnu zařídit včas. To by z akce bylo cítit a Percussion Show si to rozhodně nezaslouží. Na 3.6. se těším a chci si koncert užít jako moderátor i jako hráč. Další den s čistou hlavou začnu řešit budoucnost akce...ale abych odpověděl na Tvou otázku, případného nástupce zatím hledám.

Díky za rozhovor :-)

---

Fotogalerie:

---